MS LIBEREC 2009 - téma štafeta, 50km V...

MS v Liberci bylo pro mě velkou motivací nejpozději od konce loňské veleúspěšné sezony. Již v květnu, kdy jsem, po měsíčním odpočinku, začal s tréninkem na tu letošní, MS "okořeněnou" sezonu jsem si vytyčil a následně prezentoval tyto cíle:

1. získat na MS v Liberci medaili (jakoukoli)

2. pokusit se s ostatními bojovat o medaili z MS v závodě štafet

tyto 2 cíle byly výrazně vyzdviženy nad ostatní závody typu Tour de Ski a SP a tak byly vždy prezentovány . Což bylo ovlivněno jednak tím, že již několikrát jsem byl během MS velmi blízko medaili, ale nikdy jsem na ni nakonec nedosáhl, tak i faktem, že toto MS se bude konat v ČR, což je pro mě v mé sportovní kariéře životním zážitkem a vždy rád závodím před domácími fanoušky. Nikdy jsem si nijak nelámal hlavu tím, že jsem veřejně prohlásil, že chci v Liberci bojovat o medaili, přišlo mi to naprosto upřímné a očekávatelné. Nehodlám nijak komentovat veškeré dění kolem příprav a organizačního výboru MS, jelikož na mě byla pouze ta "sportovní" část MS. Těšil jsem se na výhodu domácího prostředí a skvělé domácí publikum a věřil jsem, že vše nakonec úspěšně korunuji právě ziskem vysněné medaile a alespoň takto symbolicky poděkuji zejména mé rodině, která mě i přes mnohé strasti mého lyžování podporuje, celému servisnímu a realizačnímu týmu v čele s trenérem Mírou Petráskem, který stojí za výraznou profesionalizací a konkurenceschopností servisu a tím i výraznému vzestupu mužského RD, sponzorům a samozřejmě také fanouškům, kteří nejen mě, ale celému týmu drží palce......

Sezona probíhala + - tak, jak jsme si naplánovali, pouze s tím problémem, že zhruba od SP v Davosu jsem měl problémy s průduškami, kterých jsem nebyl schopen se definitivně zbavit i přesto, že došlo několikrát k výrazné úpravě tréninku, i přesto, že jsme celou dobu spolupracovali s lékařskými specialisty....prostě smůla, ale i přes tyto problémy jsem byl schopen vyhrát SP v Otepää cca měsíc před MS...takže i navzdory zdravotním problémům, které ovlivňovaly trénink jsme plnili co jsme slíbili... Bohužel právě po Otepää bylo nezbytné nasadit antibiotika, což znamenalo týden naprosto bez tréninku a "roztočení mediální histerie" zda vůbec stihnu MS apod. Toto období bylo velmi náročné a během následujícího týdne počáteční trénink ještě ovlivňovaly dozvuky nemoci a její léčby, takže nakonec mohu počítat za záverečnou přípravu před MS, která byla bez problémů max. posledních 10 dní. Kvůli nemoci těsně před MS jsem nemohl absolvovat tuto přípravu ve vysoké nadmořské výšce jako ostatní týmy včetně našeho (kromě M.Jakše a M.Šperla) a místo toho probíhala v Harrachově, kde jsme sice měli slušné podmínky pro trénink, ale již nešlo počítat s výhodou vysokohorské přípravy.

 I přes všechny tyto problémy se mi podařilo vybojovat stříbrnou medaili na MS v závodě na 15km klasicky, podat výborný výkon ve skiatlonu (zejména v klasické části), kde mě od dobrého výsledku "odstavily" lyže, které se během závodu výrazně zpomalily, ale i o tom holt je lyžování... Jelikož jsme si uvědomovali, že byla příprava zásadně ovlivněna zdravotními problémy tak jsme během celého MS prezentovali, že mé jisté starty jsou v závodech: 15km klasicky, skiathlon (pokud se po 15km K neobjeví výrazný problém, pokud ano, důležitější je štafeta....), štafeta. Závod na 50km V již od začátku s velkým otazníkem, start byl spíše mým přáním, než že by se s ním dalo 100% počítat. Závod štafet byl pro mě 2.nejdůležitějším startem (po závodě na 15km K) a velmi jsem se na něj těšil. Jelikož se M.Jakšovi nevydařil závod team sprintu, tak i proto jsme spolu absolvovali poslední rychlý trénink den před štafetou, jednak aby se za mnou "srovnal" a zejména, aby získal klid a důvěru, že to bude dobrý.... Ať tomu budete věřit nebo ne, tak se jednalo o nejpovedenejší předzávodní trénink letošní sezony a to jak dosaženými tepovými frekvencemi tak projevem. Bohužel, druhý den bylo vše jinak. Nejenže Martin jel velmi, velmi špatně, tak i já, ač jsem, i přes nečekaně špatný začátek štafety, byl velmi motivován a na trati se velmi snažil ( např. max. tep 195, což bylo více než při 15km K a stejně jak v Otepää),jsem jel špatně a zbytek štafety ve stejném duchu pokračoval.... I přesto, že jsme se všichni snažili, tak musím jen souhlasit s tím, že to bylo FIASKO.... Dodnes si to nejsem schopen vysvětlit, možná jsme chtěli až moc a nevyrovnali se s tlakem.... Navíc atmosféra na stadionu a kolem trati byla ohromná, lidé nám strašně moc fandili a snažili se nás hnát dopředu..... Štafeta v Liberci je pro mě velkým zklamáním a myslím, že to na mě bylo vidět a ani v rozhovorech jsem se tím netajil. I přesto všechno si nejsem vědom ani jediné věci, kterou bych já nebo kdokoli jiný ze štafety či servisu sebemenším způsobem podcenil či zanedbal nebo dokonce že by se něco mělo udělat jinak, pouze mě překvapilo pár "postřehů", které mi, či ostatním, někteří lidé podsouvají.... Co se týče 50km V tak již den před štafetou bylo na poradě týmu oznámeno, že je velmi pravděpodobné, že místo mě pojede 50km V Dušan Kožíšek. Jak závod štafet, tak i názor  trenéra RD  i reprezentačního lékaře M.Kolodovského nakonec rozhodlo o tom, že v záverečném maratonu na 50km V nebudu startovat. Jelikož pro nás sezona MS nekončí, ale již v sobotu pokračujeme závody SP v Lahti, tak bylo rozhodnuto i o tom, že odjedu z MS již v sobotu. Takže jsem nakonec klukům před 50km V popřál po telefonu, závod sledoval doma v TV a do poslední chvíle věřil, že Kukín dojede do 6.místa a Magi do 10., pak jim po závodě zavolal a tím jsem bral MS za uzavřené. MS, které pro mě skončilo výrazným úspěchem v individuálním závodě a bohužel i propadákem ve štafetě ...  Ale jak je vidět,  MS ukončuji až tímto článkem, který je spíše reakcí na některé ohlasy a "zaručené" informace, jelikož si vážím fanoušků a i když respektuji, že mohou mít odlišný názor, tak jsem cítil potřebné toto napsat a svůj názor si již udělejte sami....

S pozdravem

Lukáš