První dny v olympijské vesnici…

Pomalu si již zvykám na život v olympijské vesnici, kde v šesti obýváme apartmán a na pokoji jsem, jako skoro již tradičně, s Martinem Jakšem. Hned po příjezdu jsme běžně prozkoumali olympijskou vesnici, kde po ubytování je nejdůležitějším bodem jídelna (otevřeno 24 hodin), kde je jak stánek McDonalds tak zejména pestrý výběr jídel od místních přes italské až po asijské, ale držím se spíše osvědčených jídel a pokud, tak experimentuji jen velmi opatrně J. Dále tu máme k dispozici posilovnu, pár místností s počítači, hrami, a v jednom stanu je i pošta, banka a prodej olympijských suvenýrů. Celá vesnice je neustále střežena a při vstupu, kam se bez konkrétní akreditace nedostanete je samozřejmostí kontrola rentgenovými paprsky (zavazadla) a průchod bezpečnostním rámem, stejně jako tomu je na letištích, což je stejné na všech olympiádách, kterých jsem se zúčastnil, pouze po “11. září“ se staly kontroly rozsáhlejšími. První naplánovaný trénink jsme museli zrušit, jelikož nás nebyli organizátoři schopni „pustit“ do servisních buněk a tak nám nemohli servismani včas připravit lyže na trénink. A tak jsem první tréninky na závodních tratích absolvoval dnes a musím přiznat, že z prvního dojmu, který ve mně vyvolaly závodní tratě jsem nebyl zrovna nadšený. Páteř tratí tvoří dva až 5km dlouhé okruhy, kdy jeden je celkem profilově členitý, ale druhý je spíše profilově méně náročný a naopak je na něm celkem dost rovinatých (až mírně z kopce )úseků, což není zrovna ideální pro hromadné starty, kopce na obou tratích jsou spíše táhlé než nějak extrémně prudké. Ale již na druhém tréninku se mi tratě líbily o kousek víc, takže asi půjde nejspíše o klasický stav, kdy až postupně přicházím novým tratím „na chuť“. Dnes odpoledne byly na programu i rychlé 3-4 minutové úseky bruslením v mírnějším profilu a maximální tep se vyšplhal na 191 / minuta, což s přihlédnutím na to, že se nejednalo o regulérní závod je více než dobré. Zítra máme v plánu volno, pozítří  lehké lyžování a zapracování před úterním ostrým testem na 10km volně na závodních tratích, což pro mě je spíše rychlý trénink, ale ostatní z týmu si zde budou „vyjíždět“ případný start na 15km V, což je prvním olympijským závodem (15.2), kde já mám účast jasnou již nyní. Kromě tréninku jsem druhý den po příjezdu do olympijské vesnice společně s Jirkou Magálem a Martinem Jakšem navštívil i nedaleký Whistler, kde zrovna ten večer probíhala štafeta s olympijským ohněm, což jsme neviděli, ale již odpoledne vládla ve Whistleru olympijská atmosféra a mnoho lidí zde při různých společenských vystoupeních čekali právě na proběhnutí štafety s olympijským ohněm. Na spostě místech zde potkáváme mnoho Čechů, někteří jsou přímo olympijskými dobrovolníky a působí i v olympijské vesnici a všichni nám drží palce, což  potěší J. Tak to je prozatím vše, pokračování příště J.

                                                                                     Lukáš