Sen splněn a Tour de Ski 2011 je minulostí
Lukáš Bauer:
11.01.2011
Tour de Ski je již za námi a nyní již víte, že se mi mého cíle, být do 3 v konečném pořadí tour de Ski, podařilo dosáhnout :-).
Letošní tour pro mě byla hodně těžká, není úplně jednoduché být v pozici obhájce vítězství z předchozího roku, zejména když ne vše jde podle plánu...ale nakonec se to podařilo a to je hlavní! Díky i vám všem, kteří jste mi drželi palce a nebo i něco napsali do "vzkazů" sem na mé stránky. Pokud se mám vrátit k poslední etapě TdS, tak jednoznačně mým cílem bylo co nejdříve dojet skupinu přede mnou, v mírné pasáži pod sjezdovku za nimi pošetřit síly a pak že se uvidí... realita byla trošku jiná. Od startu jsem se snažil skupinu dojet, ale opět jsem se nemohl nějak rozjet, cítil jsem se hodně unavený a dlouhou dobu jsem skupinu vůbec nestahoval. Takže jsem jel celou trať až ke sjezdovce sám a jen pozoroval, jak se celá skupina snaží, abych se k ní nepřiblížil :-(. Ale naštěstí chvíli před sjezdovlou už bylo vidět, že je dotahuji, asi během 1.km sjezdovky jsem je dojel, ale nějak super jsem se opravdu necítil. Ale i tak jsem věděl, že se musím co nejdříve dostat dopředu skupiny, aby nás "neodstavil" někdo, kdo již nebude schopen akceptovat nastavené tempo. Na konci prvního z nejprudších úseků sjezdovky jsem se dostal na 2.místo ve skupině před Curdina Perla (CH) a za Jean-Marca Gaillarda (FRA). Během prvních serpentin jsem měl pocit, že tyto zatáčky jezdím lépe a už mi v hlavě znělo, že MUSÍM zaútočit. A tak jsem při výjezdu ze serpentiny do další prudké pasáže podjel Gaillarda a pokusil se nastavit velmi slušné tempo ( nevím, zda se v takto prudké pasáži dá hovořit o rychlosti...). Nutil jsem se vůbec se neohlížet dozadu a držet tempo. Po asi 80 metrech této prudké pasáže přišly další serpentiny a v zatáčce jsem viděl, že mám malý náskok a tak jsem se do těch otoček pořádně opřel a jel opravdu naplno. Viditelně jsem každou otočkou získával, ale za chvíli jsem viděl, že se před Gaillarda dostal Perl a odjíždí mu. Začal jsem se trochu strachovat, zda "pouze" odjíždí Gaillardovi, nebo zda dojíždí mě...opravdu to z těch pár letmých pohledů nebylo poznat a tak jsem ani na chvilku nepolevoval a stoupal a stoupal...snad až do nebe... Za chvíli mě trochu uklidnil Fous, který mi hlásil, že odstup je 13 vteřin a po dalších serpentinách jsem viděl, že odstup dále nepatrně narůstá. Bylo to peklo, atmosféra byla výborná, všichni kolem fandili...co fandili, přímo řvali, do toho zvony, bubny, ... V jednu chvíli jsem se podíval na trať před sebe a docela mě zabolelo za krkem, jaký nás ještě čekal úsek...ale naštěstí to byl už poslední prudký úsek...ještě jedna serpentýna a už nás čekalo posledních 800 metrů do cíle, zpočátku mírnějších - možná o to horších, protože jsme museli opět změnit rytmus a znovu vše rozjet do vyšší rychlosti...opravdu mě bolel celý člověk... Ale nepolevoval jsem, ale už jsem se i bál otočit, opravdu jsem, po letošním průběhu Tour, skoro očekával že se zase něco po.... a nakonec mě někdo na poslední chvíli předjede... Ale před posledními 200 metry jsem to zkusil, otočil se a viděl, že Perl už nemá šanci :-)...tak jsem se začal radovat, že Tour po tom všem nakonec dopadla super a zbylé metry lehce dojel...ten přejezd cílové čáry jsem si opravdu vychutnal... Po dojezdu jsem si neodpustil a všechny - jak Colognu a Northuga, kteří již nějakou chvíli byli v cíli, tak i zbytek skupiny se kterou jsem bojoval - obešel a všem pogratuloval. Všichni si to zasloužili, protože ti dva byli lepší a ti ostatní, za to, že ten boj s nimi byl opravdu tvrdý, ale férový. Vlastně si myslím, že gratulaci si zaslouží všichni, kteří Tour dojeli až do konce, protože je to opravdu těžký seriál závodů a ta brutalita na konci??? Takže nakonec skvělé 3.místo, navíc stejně jako loni vítězství v závěrečné etapě - SUPER! Pak klasický kolotoč - vyhlášení, rozhovory, tiskovka... Výraznou podporou pro mě byla i má rodina, která spolu s několika kamarády z Karlových Varů a mnoho dalších českých fanoušků mě povzbuzovala kolem tratí již od sobotní etapy. Takže díky...díky i vám všem, kteří jste drželi palce... A nakonec, když už jsem si tu sjezdovku musel vytrpět, tak jsem si ji po tom všem i sjel dolů a velmi zvolna dojel zpátky na stadion, kde pro mě Tour definitivně skončila. Pak rychle balení, večeře, cesta domů...druhý den do Prahy na tiskovku, setkání se sponzory a konečně "padla" :-). Nyní pár dní nebudu dělat vůbec nic :-)...tedy co se tréninku týče a postupně do toho zase naskočím a mým dalším startem bude SP v Otepää v závodě na 15km klasicky, což bude můj předposlední start do MS. Mějte se fajn. Lukáš












