SP Nové Město na Moravě – 30km K s hromadným startem

Na dnešní závod jsem se hodně těšil, tedy zejména na výbornou atmosféru, která vždy v Novém Městě panovala, tratě včetně nových částí se mi zamlouvají a po vydařené vysokohorské přípravě na Paso Lavaze a úspěšném MČR o minulém víkendu to snad ani jinak nešlo. Poslední týden nebyl úplně ideální, 2x jsem z Nového Města vyrazil do Prahy za doktory řešit problémy s patou, ale nakonec jsem byl ve čtvrtek ujištěn, že stav sice není pro závodění ideální (chtělo by to klid), ale s ohledem na to, že jde o SP a ještě k tomu jediný v letošní zimě na území ČR, kde jsme se samozřejmě chtěli dobře předvést před domácími fanoušky, tak by to za určitých podmínek mělo být zvládnutelné bez dlouhodobějších následků, i když na doléčení samozřejmě bude muset dojít.  Abych řekl pravdu, tak jsem úplně přesvědčen nebyl, ale vážně jsem hodně chtěl na tomto SP startovat a když jsem celkem slušně zvládl páteční rychlý trénink, tak nebylo co řešit, začal jsem věřit, že to půjde a šel jsem do toho. Do dnešního závodu jsem nastupoval s číslem 10 a s cílem šetřit silami, protože jsem předpokládal, že na této trati a za těchto podmínek se skupina nejsilnějších nejspíše neroztrhá, ale bude rozhodovat poslední 1-2 kola. V prvním kole jsem se pohyboval tak někde kolem ½ startovního pole, celý závod dával důraz na občerstvení na stadionu (přeci jen zima a delší závod) a již ve druhém kole se pohyboval blízko čela závodu. Během závodu bylo několik problematických situací, zejména v nepříjemných zatáčkách, ani ne tak, že bych je sám nemohl projet, ale ve skupině přeci jen musíte reagovat nejen na trať, ale i na ostatní závodníky a jejich případné chyby, aby vás třeba zbytečně nesestřelili z trati. A samozřejmě v průběhu závodu se to ještě zhoršovalo jak tvorbou ledových ploten tak i úbytkem sil. Osobně jsem měl občas problém v „esíčku“ před tunelem na nové části tratí a také v zatáčce na louce před posledním kopcem na stadion. No párkrát to bylo zajímavé a v posledním kole před tunelem jsem se již viděl v plotě, ale naštěstí jsem to nakonec vybral, i když jsem hodně ztratil rychlost. Tak do poloviny 5.kola jsem jel naprosto v pohodě a jelo se mi opravdu dobře, pak jsem nezareagoval úplně včas a ani nebyl v dobré pozici na nástup Olssona a Cologni a i když jsem se jim nakonec přiblížil, tak jsem je již nedojel a až na stadionu dojel 3. Rusa Vylegžanina. To již jsem se rozhodl do posledního kola neobčerstvit, doufal jsem, že chvíli za ním pojedu a lehce si odfrknu, ale jen co jsem to udělal, tak přestal jet, občerstvil a vypadalo to, že se mu dál moc nechce…A já ho zrovna dojel, tmu před očima, hotovo :-(. Tak šel dopředu Roening, skočil jsem za něj a jel s ním. Asi po 600m nás dojela skupinka, ve sjezdu se to trošku porovnalo a za chvíli přišlo to esíčko, kde jsem šel málem do plotu a tak jsem se propadl skoro na konec. Ještě jsem zkoušel v „modříňáku" a poté i pod „houpačkami“ objet ucpané stopy bokem, místy, kudy jezdil televizní skútr, ale tam se dal jet jen soupaž a i když jsem pár závodníků předjel, tak se nedalo do stop zařadit – nebyl tam sebemenší prostor a nebyl jsem na úrovni prvního z této skupiny :-(, tento prostor skončil a já nemohl dál pokračovat a nezbylo mi než se zase zařadit na mé původní místo :-(. Ve stoupání „esíčkách“ jsem již viděl všechny svaté, rychle se převalit do sjezdu, dole zvládnout zatáčku, poslední kopec a cíl. 18.té místo není zrovna to z čeho bych jásal, určitě jsem chtěl více, myslím, že i výborní fanoušci kolem tratí by si zasloužili lepší výsledek, ale bohužel, v rozhodující moment závodu jsem nebyl kde jsem měl být, pak jsem také nadělal pár chyb, v tom sjezdu to byla velká chyba, ale stane se. Po tomhle všem to, bohužel, lépe nešlo :-(. I přesto, že závod nedopadl úplně nejlépe, poslední týden nebyl ideální, tak jsem rád, že jsem nakonec závodil, atmosféra byla skvělá, bojoval jsem a to se počítá. Na start se chodí i když ne vše je jen ideální, protože když je vše OK, tak to umí každý. Po závodě byla pata hodně rozdrážděná, takže má účast v zítřejší štafetě se rozhodne až podle zítřejšího stavu, je dost možné, že mě reprezentační lékař nepustí na start, ale pokud, tak určitě zde v Novém Městě zůstanu a budu jak mužské tak ženské štafetě držet palce. Uvidíme zítra.

Lukáš