Tak už mám všechno hotovo… :-)
No, už je to pěkná doba co jsem naposledy něco napsal sem na web, abych vás informoval jak se věci mají :-)…njn tak se budu koukat polepšit :-). I když samozřejmě nějaké informace vždy na webu byly, ale pokud vás zajímá přímo ode mě co jsem dělal v posledních pár týdnech tak hurá do článku…
Události do závěrečné přípravy vezmu pouze v rychlosti, protože informace na webu jsou. Takže po Tour, když jsem si po pár dnech trochu orazil a začal se rozjíždět s výhledem na SP v Otepää mě rychle přibrzdily drobné zdravotní potíže, kdy mě pálilo v nose (nosohltan). Nejdříve jsem se to snažil zkrotit větší m užíváním vitamínů, kapek do nosu a podobně, ale nějak se to nelepšilo, takže zejména z důvodu, že se tento problém vrátil po měsíci (trápilo mě to již v prosinci před Davosem, ale dostal jsem se z toho bez nutnosti větší léčby) a zbýval cca měsíc do MS v Oslu, tak jsem ( i když jsem opravdu nechtěl a dost chtěl do Otepää) po konzultaci s reprezentačním lékařem Martinem Koldovským souhlasil s variantou přeléčení opakujícího se problému antibiotiky a holt o start v Otepää přišel. Snažil jsem se nic neupospíchat ( v této fázi před MS by se to nemuselo vůbec vyplatit) a zhruba po týdnu, kdy jsem se podrobil zdravotní kontrole jsem byl uznán zdravým s možností postupného navyšování tréninku. Takže jsem vyrazil za zbytkem výběru pro MS na ledovec Schnalstal, kde jsem pobyl ve výšce 3000 m.n.m 4 dny s velmi lehkým trénováním a posilováním ( záměrem bylo pobytem ve výšce nastartovat efekt vysokohorského prostředí v organismu). Poté přesun do Harrachova, kde jsem již trénoval, dá se říci bez omezení. V Harrachově jsem byl pod dohledem trenéra Míry Petráska, zaměřili jsme se zejména na techniku klasiky, z které jsem letos neměl úplně dobrý vnitřní pocit a myslím, že se to nakonec celkem vydařilo. Bylo fajn zase zažít ten pocit 100% péče trenéra a z Harrachova jsem odjížděl spokojen. Pak už jen dva dny doma na Božím Daru, „nasátí“ rodinné atmosféry do zásoby a v sobotu 5.února odlet na závěrečnou přípravu před MS do švédského Langbergetu. Cesta z Prahy přes Frankfurkt do Osla a pak asi 200km mikrobusem ušla, i když přímý let z Prahy do osla by byl lepší…njn všechno nejde vždy ideálně. Zde na nás čekalo naprosto skvělé počasí ( -5°C, azuro) hodně sněhu a velké množství upravovaných stop. Základem jsou 3 okruhy po 10ti km od lehkého až po těžký – vždy upraveno jak pro klasiku tak bruslení a navíc další až 25km dlouhý okruh pouze pro klasiku – ujeté většinou pouze skůtrem se stopou, opět povětšinou lehčí profil v hezkém prostředí. Takže podmínky fajn. Zpočátku první dny byly střední intenzitou a průměrně jsem denně nalyžoval min. 4 hodiny. Postupně již přicházely těžší až těžké tréninky – od opakovaných výjezdů kopců až třeba po dnešních svižných 10km klasicky. Postupně se také celkem ochladilo, takže v posledních dnech jsme trénovali přes den kolem – 12°C a občas nebyl problém -17°C. Myslím, že se mi závěrečná příprava vydařila, pocity z tréninků solidní a navíc zatím zdravý!!! Co chtít víc? Njn už to raději klepu na dřevo J. Zítra nás čeká přesun do Dramennu ( cca 250 km), kde mě v sobotu čeká start v posledním SP před MS a to 15km klasicky. I když mám dobré pocity z tréninku, tak naprosto neřeším, jak bych asi mohl a chtěl v Dramennu skončit. Samozřejmě dobrý výsledek by nebyl špatný, ale prioritou pro mě je MS v Oslu a umístění v Dramennu není extra podstatné, i když závod, kvůli „ostrému“ startu ve světové konkurenci po takové době od Tour je důležitý. Takže informací již máte, myslím dost J a další zprávy budou po Dramennu a během MS, doufám, tak často jako z Tour…no uvidíme.
Mějte se fajn
Lukáš












