V té chvíli jsem jakoby zapomněl na bolest.

V pátek, dva dny před závodem štafet jsem se poprvé dozvěděl, že se zvažuje možnost mého startu na třetím úseku. Docela mě to potěšilo, přestože jsem ve štafetě zatím vždy jezdil klasiku, ale věděl jsem, že formu tady mám a proto jsem věřil, že zajedu na jakémkoliv úseku minimálně slušný výsledek.V sobotu se to potvrdilo a jelikož v předpovědi na závody slibovaly teplo a hrozilo sněžení, byl jsem docela rád, že klasiku nepojedu.

Ráno před závodem jsem se byl proběhnout a opět se ukázalo, že předpovědi počasí taky občas nevyjdou, protože bylo jasno a na závody bylo nakonec teplo a svítilo slunce a slibované sněžení se nekonalo! Na závod jsem zkoušel 3 páry lyži, nejlépe vycházely ty na kterých jsem zajel solidní výsledek v odpolední část Gundersena a proto jsem těmto lyžím důvěřoval a s klidným srdcem si je nechal připravit. V době, kdy Martin Koukal rozjížděl štafetu jsem se připravoval na závod, a proto jsem vůbec tuto část závodu neviděl, na stadion jsem se dostal až těsně před průjezdem Jirky Magála (2.usek) do druhého kola společně s Francouzem. Na toho sice v druhém kole ztratil asi 11 vteřin, ale předvedl myslím slušný výkon. Vyjížděl jsem tedy na třetí úsek na deváté pozici 11 vteřin za Vittozem (Fr.), velmi dobrým bruslařem a proto jsem se ho snažil dojet, což se asi na 3.km podařilo. Chvilku jsem si za ním odpočinul a poté, po prvním sjezdu v druhem kole, jsem se pokusil mu nastoupit a co nejdříve ujet. Věřil jsem, že se mi to podaří, ale nečekal jsem, že tak rychle. Dá se říci, že vůbec na můj nástup nezareagoval a já se mu celkem rychle vzdálil. Zároveň jsem zjistil, ze skupinu přede mnou, která jela o 4-7. místo, stahuju a tak jsem se pokusil je dojet. V té chvíli jsem jakoby zapomněl na bolest a docela rychle jsem se jim přibližoval a těsně před předávkou jsem je dojel. Poté se na trať vydal Petr Michl, sice po chvíli s touto skupinou ztratil kontakt, ale odrazil útok Francouze, který se na něj skoro dotáhl v druhém kole a dokonce předjel Estonce, takže nakonec jsme skončili na vynikajícím sedmém místě.

Až po závodě jsem se dozvěděl, že jsem měl vůbec nejrychlejší čas z obou bruslařských úseků (dokonce o 15 vteřin rychlejší než byl čas Alsgaarda a Zorziho), což mi ještě víc zlepšilo už tak velmi dobrou náladu a opět se potvrdilo, že tady předvádím špičkové výkony.

Odpoledne jsem se dostal poprvé na hokej, hráli jsme se Švédskem a i když jsme prohráli, byl to fantastický zážitek. A teď už k mého dalšímu startu v závodě na 50 km klasicky, který se jede v sobotu, budu jen lehce trénovat, ale hlavně odpočívat a nabírat síly, protože to bude velmi náročný a těžký závod.

Po štafetách mi došlo opět strašně moc vzkazů, které mě potěšily a za které vám děkuju. Mějte se fajn a držte mi palce dal! Lukáš.